testudo hermanni želva zelenavá * 1998 - 10.5.2011

Agátka zemřela. Že je želva mrtvá, to není na první pohled jasné. Želva není zvíře, které okolo vás tančí, když vás po ránu prvně vidí...  Počítala jsem s tím, že Agáta tu po mně zůstane jako předmět dědictví... Tak tohle jsem neodhadla.

Agátka se mi nelíbí... Ne že by jí to neslušelo! Oči má podmalované jak ostravský havíř a vypadá to moc hezky. Jenomže tohle se ještě nikdy nestalo, takže to není normální.  Tahle změna nenese nic dobrého. Navíc želva přestala přijímat potravu. Rajčat a okurky nejen že se ani nedostne, ale ani se nejde podívat co jsem jí dnes do mističky dala. Na trávníku se nepase, jen stojí na místě, hlavu mírně zataženou pod krunýřem.

Bylo to někdy na jaře roku 2001, kdy si moje švagrová ve zverimexu koupila suchozemskou želvu čtyřprstou. Když jsem ji uviděla, pocítila jsem to, co mne provázelo dětstvím - touha mít vlastní želvu, zvíře, které mne bude provázet po dlouhý čas... Nastudovala jsem informace z dostupné literatury abych nebyla nepřipravená a  v  létě toho roku jsem zareagovala  na inzerát v Annonci. Prodávající mne velmi překvapil, když se mne zeptal co přesně bych si přála a pak to do důsledku respektoval... Vybrala jsem si druh želvy, pohlaví, velikost krunýře a ještě ten den večer  jsem si krabičku se zvířátkem  vyzvedla na Českých drahách. Ta želva byla přesná!!!  :-)