ZÁZRAK aneb KDE SI DORA SCHOVÁVÁ KLÍČE OD DOMU?
Vyjedu si autem blíže k přírodě, zaparkuju a jdu s pěti čokly na procházku lesem. Známým lesem. 4 psi si mne hlídají, toho pátého, hloupého, si hlídám já. Na každém rozcestí mu připomenu, ať dává pozor kam teď odbočujeme. Na rovných cestách si ho nevšímám. Na dalším rozcestí mám jen 4 psy... Ten hloupý chybí. Párkrát na něj zavolám, ale nečekáme. V duchu si říkám: "Když jsi tak hloupý, že ses ztratil, tak uvidíme, jestli jsi dost chytrý, aby ses sám dostal domů. Cestu znáš." U auta pes není. Nečekáme a odjíždíme domů. Vyložím psy z auta, odemknu dům, otevřu dveře a ten hloupý pes stojí za těmi zamčenými dveřmi v hale, radostně nás vítá doma a jak tak vrtí ocáskem a prdelkou, ještě z něj opadává jehličí, tráva a bláto... No prostě zázrak :-)
To, že procházka byla na Dorku příliš dlouhá a tak se holka v jednu chvíli otočila a uháněla domů, to je mi jasné. Ale kde si ta čuba schovává klíče od domu, na to musím teprve přijít :-)